MOST PAPIEŻA JANA PAWŁA II

Interreg Logo Polska-Saksonia RGB color_01
euroregion-neisse-nisa-nysa

Projekt jest współfinansowany przez Unię Europejską ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz ze środków budżetu
państwa w ramach Funduszu Małych Projektów Polska – Saksonia 2021-2027
Das Projekt wird durch die Europäische Union aus den Mitteln des Europäischen Fonds für Regionale Entwicklung und den Mitteln des
Staatshaushalts im Rahmen des Kleinprojektefonds Polen – Sachsen 2021-2027 mitfinanziert

PL
Most Papieża Jana Pawła II nosił w swojej historii różne nazwy, jednak zawsze pełnił kluczową rolę jako jedyny śródmiejski most umożliwiający ruch samochodowy, autobusowy, a wcześniej także tramwajowy. Otwarty został w 1875 roku jako kamienny most łukowy, wsparty na czterech potężnych, granitowych filarach, z których dwa stoją w korycie rzeki. Pierwotnie nosił nazwę Reichenberger Brücke. Jego budowa miała na celu odciążenie mostu Staromiejskiego, który wówczas był jedynym połączeniem między brzegami rzeki, oraz wspieranie rozwoju wschodniej części miasta.
Na przełomie XIX i XX wieku, na wschodnim przyczółku mostu, rozpoczęto budowę rozległej dzielnicy w stylu wilhelmińskim. W 1902 roku w parku miejskim powstała Górnołużycka Hala Sławy (obecnie Miejski Dom Kultury), a w 1906 roku na zachodnim przyczółku rozpoczęto budowę Hali Miejskiej (Stadthalle).
Most zyskał szczególne znaczenie wraz ze wzrostem ilości wojska, lokowanego w Koszarach Kleista i Koszarach Winterfelda, znajdujących się w nowej części miasta Görlitz.
W maju 1945 roku, wycofujące się wojska Wehrmachtu zniszczyły wszystkie mosty na Nysie, w tym także Reichenberger Brücke. Z mostu pozostały jedynie filary. Na tych filarach Armia Czerwona zbudowała prowizoryczny, drewniany most. To właśnie tym mostem, 6 lipca 1950 roku, przeszła delegacja Niemieckiej Republiki Demokratycznej, aby podpisać Porozumienie Görlitz w sprawie pokojowej granicy na Odrze i Nysie, w dawniej Górnołużyckiej Hali Sławy. Wówczas most otrzymał nazwę Mostu Przyjaźni.
Od 1958 roku most został uznany za oficjalne przejście graniczne między Polską a Niemcami, którym pozostaje do dziś.
Obecny kształt mostu jest wynikiem licznych przebudów. Oprócz chodników dla pieszych na poziomie jezdni, most wyposażono również w zadaszone przejście dla pieszych poniżej, choć obecnie czynne jest jedynie przejście ze Zgorzelca do Görlitz.
Most został odnowiony w 2006 roku i 18 maja tego samego roku otrzymał oficjalnie nazwę Most Papieża Jana Pawła II. Na obu przyczółkach mostu znajdują się tablice poświęcone jego pamięci.

DE
Die Papst-Johannes-Paul-II.-Brücke trug im Laufe ihrer Geschichte verschiedene Namen, doch sie spielte immer eine zentrale Rolle als einzige innerstädtische Brücke, die den Auto-, Bus- und früher auch den Straßenbahnverkehr ermöglichte. Sie wurde 1875 eröffnet und als steinerne Bogenbrücke auf vier massiven Granitpfeilern errichtet, von denen zwei im Flussbett stehen. Ursprünglich trug sie den Namen Reichenberger Brücke. Ihr Bau zielte darauf ab, die Altstadtbrücke zu entlasten, die damals die einzige Verbindung zwischen den beiden Flussufern war, und die Entwicklung des östlichen Teils der Stadt zu fördern.
Um die Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert begann man am östlichen Brückenkopf mit dem Bau eines weitläufigen Viertels im wilhelminischen Stil. Im Jahr 1902 wurde im Stadtpark die Oberlausitzer Ruhmeshalle (heute das Kulturhaus) errichtet, und 1906 begann der Bau der Stadthalle am westlichen Brückenkopf.
Die Brücke gewann zudem an Bedeutung mit dem Anwachsen der Truppenstärke, die in den neuen Görlitzer Stadtteilen in der Kleist- und der Winterfeld-Kaserne stationiert war.
Im Mai 1945 zerstörten die abziehenden Wehrmachtstruppen alle Brücken über die Neiße, auch die Reichenberger Brücke. Nur die Pfeiler blieben stehen. Auf diesen errichtete die Rote Armee eine provisorische Holzbrücke. Über diese Brücke ging am 6. Juli 1950 die Delegation der Deutschen Demokratischen Republik, um in der früheren Oberlausitzer Ruhmeshalle das Görlitzer Abkommen über die friedliche Grenze an Oder und Neiße zu unterzeichnen. Von diesem Zeitpunkt an trug die Brücke den Namen "Brücke der Freundschaft".
Seit 1958 wurde die Brücke von beiden Ländern als offizieller Grenzübergang anerkannt, der sie bis heute ist.
Die heutige Form der Brücke ist das Ergebnis zahlreicher Umbauten. Neben den Bürgersteigen auf Höhe der Fahrbahn gibt es auch einen überdachten Fußgängersteg unterhalb der Brücke, der allerdings derzeit nur den Übergang von Zgorzelec nach Görlitz ermöglicht.
Im Jahr 2006 wurde die Brücke renoviert und am 18. Mai desselben Jahres offiziell in Papst-Johannes-Paul-II.-Brücke umbenannt. Gedenktafeln zu Ehren des Papstes befinden sich an beiden Brückenköpfen.

CZ
Most Papeže Jana Pavla II. měl v průběhu své historie různá jména, ale vždy hrál klíčovou roli, neboť byl původně jediným mostem v centru města, který umožňoval provoz aut, autobusů a dříve i tramvají. Byl otevřen v roce 1875 jako kamenný obloukový most, podepřený čtyřmi mohutnými žulovými pilíři, z nichž dva stojí v korytě řeky. Původně se nazýval Reichenberger Brücke a měl odlehčit dopravě na Staroměstském mostě, který byl dříve jedinou spojnicí mezi jednotlivými částmi města rozdělenými řekou, a podpořit rozvoj nově vznikající východní části města.
Na přelomu 19. a 20. století začala na východním předmostí výstavba rozlehlé čtvrti v historizujícím stylu. V roce 1902 byla v městském parku postavena Hornolužická pamětní hala (nyní Městský dům kultury) a v roce 1906 byla zahájena výstavba Městské haly (Stadthalle) na západním předmostí.
Most nabyl zvláštního významu v souvislosti s rostoucím počtem vojáků ubytovaných v Kleistových a Winterfeldských kasárnách, které se nacházely v nové části Zhořelce.
V květnu 1945 ustupující německé jednotky zničily všechny zhořelecké mosty přes Nisu, včetně Reichenberger Brücke. Zůstaly pouze pilíře. Na těchto pilířích Rudá armáda postavila provizorní dřevěný most, přes který 6. července 1950 přešla delegace Německé demokratické republiky, aby v bývalé Hornolužické pamětní hale podepsala Zhořeleckou smlouvu o německo-polské státní hranici na Odře a Nise. V té době byl název mostu změněn na most Přátelství.
V roce 1958 byl most uznán jako oficiální hraniční přechod mezi Polskem a Německem, tento status si udržel dodnes.
Současná podoba mostu je výsledkem četných rekonstrukcí. Kromě chodníků na úrovni vozovky má most také krytý přechod pro chodce pod mostem samým, ačkoli v současné době je v provozu pouze přechod ze Zgorzelce do Görlitz. Most byl zrekonstruován v roce 2006 a 18. května téhož roku byl oficiálně přejmenován na most Papeže Jana Pavla II. Na obou koncích mostu jsou umístěny pamětní desky, které Jana Pavla II. připomínají.

Skip to content