Projekt jest współfinansowany przez Unię Europejską ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz ze środków budżetu
państwa w ramach Funduszu Małych Projektów Polska – Saksonia 2021-2027
Das Projekt wird durch die Europäische Union aus den Mitteln des Europäischen Fonds für Regionale Entwicklung und den Mitteln des
Staatshaushalts im Rahmen des Kleinprojektefonds Polen – Sachsen 2021-2027 mitfinanziert
PL
Kościół Jerzmanki
Kościół w Jerzmankach (Hermsdorf) to jedna z najstarszych i najciekawszych budowli sakralnych w regionie. Wybudowany w drugiej połowie XIII wieku z ciemnego, łamanego bazaltu, skontrastowanego na krawędziach ciosami jasnego piaskowca, z którego wykonano również ościeża okienne i portalowe, gotycki kościół postawiono we wsi należącej wówczas do mieszczan zgorzeleckich. Niedługo po powstaniu kościoła wzmiankowana jest wiejska szkoła parafialna, co świadczyć może o zamożności miejscowości. W XVI wieku kościół wyremontowano, i ozdobiono późnogotyckim sklepieniem w nawie, wieżę zaś podwyższono o ośmioboczną część.
Co ciekawe, stojącego od wieków kościoła nigdy nie strawił pożar, nie dotknęła powódź ani uderzenie pioruna, co często spotykało budowle sakralne w okolicznych miejscowościach.
Podobnie jak wiele innych, w XVI wieku przejęty został przez protestantów. W 1945 roku ponownie powrócił do społeczności katolickiej i został rekonsekrowany pod wezwaniem św. Franciszka.
Rzadkim rozwiązaniem architektonicznym, zastosowanym przy budowie świątyni, było umieszczenie wieży pomiędzy czworoboczną nawą główną a mniejszym prezbiterium na planie kwadratu. Wieża, po podwyższeniu otrzymała kręconą klatkę schodową osadzoną na trzpieniu z piaskowca, co było rozwiązaniem niezwykle rzadko stosowanym w wiejskich kościołach.
Nowożytne przebudowy, których dokonano głównie przed II Wojną Światową, nieznacznie wpłynęły na pierwotną bryłę budowli. Do nawy i wieży po południowej stronie dostawiono szereg pomieszczeń nakrytych wspólnym dachem, po stronie północnej wydłużono ścianę, dostawiając emporę.
Jak pokazuje zdjęcie z dzisiejszych czasów, ani kościół, ani jego otoczenie nie uległy większym zmianom. Bryła budynku nadal wpisuje się w krajobraz, we wnętrzu zaś do dziś zachował się ciekawy, drewniany ołtarz główny z XVII wieku, barokowa rzeźba Chrystusa Frasobliwego i późnogotyckie figuralne wsporniki. Warto go zwiedzić, choćby po to, by poczuć siłę ciągłości tradycji.
DE
KIRCHE IN JERZMANKI
Die Kirche in Jerzmanki (Hermsdorf) ist eine der ältesten und interessantesten Sakralbauten der Region. Sie wurde in der zweiten Hälfte des 13. Jahrhunderts aus dunklem, gebrochenem Basalt errichtet, der an den Kanten durch helle Sandsteinquader kontrastiert wird, aus denen auch die Fenster- und Portallaibungen gefertigt sind. Die gotische Kirche wurde in einem Dorf erbaut, das damals den Bürgern von Görlitz gehörte. Kurz nach dem Bau der Kirche wird auch die örtliche Pfarrschule erwähnt, was auf den Wohlstand des Ortes hindeutet. Im 16. Jahrhundert wurde die Kirche renoviert, das Schiff mit einem spätgotischen Gewölbe versehen und der Turm um ein achteckiges Geschoss erhöht.
Interessanterweise wurde die Kirche in Jerzmanki nie durch Feuer, Hochwasser oder Blitzschlag zerstört, was viele Sakralbauten in den umliegenden Ortschaften widerfuhr.
Wie viele andere Kirchen wurde sie im 16. Jahrhundert von den Protestanten übernommen. 1945 kehrte die Kirche zur katholischen Gemeinde zurück und wurde unter dem Patrozinium des heiligen Franziskus erneut geweiht.
Eine seltene architektonische Lösung bei diesem Kirchenbau war die Platzierung des Turms zwischen dem quadratischen Hauptschiff und dem kleineren, quadratischen Chor. Der Turm wurde nach seiner Erhöhung mit einer Wendeltreppe aus Sandstein ausgestattet, was für Dorfkirchen eine außergewöhnliche Lösung darstellte.
Moderne Umbauten, die hauptsächlich vor dem Zweiten Weltkrieg vorgenommen wurden, hatten nur einen geringen Einfluss auf die ursprüngliche Form des Gebäudes. An der Südseite wurden mehrere Räume mit einem gemeinsamen Dach angebaut, und die Nordwand wurde durch den Anbau einer Empore verlängert.
Wie aktuelle Fotos zeigen, haben sich weder die Kirche noch ihre Umgebung wesentlich verändert. Der Baukörper des Gebäudes fügt sich weiterhin harmonisch in die Landschaft ein, und im Inneren sind noch der interessante, hölzerne Hauptaltar aus dem 17. Jahrhundert, eine barocke Skulptur des Leidenden Christus sowie spätgotische figürliche Konsolen erhalten. Es lohnt sich, die Kirche zu besichtigen, um die Kontinuität der Tradition zu spüren.
CZ
Kostel v Jerzmankách
Kostel v Jerzmankách (Hermsdorf) je jednou z nejstarších a nejzajímavějších církevních staveb v regionu. Gotický kostel vystavěný ve druhé polovině 13. století z tmavého, lámaného čediče, na okrajích kontrastujícího se světlými pískovcovými kvádry, z kterých bylo rovněž vybudováno okenní a portálové ostění, byl postaven ve vesnici, jež tehdy patřila zhořeleckým měšťanům. Krátce po výstavbě kostela je doložena existence farní školy, což může vypovídat o zámožnosti obce. V 16. století byl kostel zrekonstruován a ozdoben pozdně gotickou klenbou, věž byla zároveň zvýšena o osmibokou část.
Je zajímavé, že kostel nebyl nikdy poničen požárem, povodní ani úderem blesku, jako tomu často bylo u církevních staveb v okolních vsích.
Stejně jako mnoho jiných, i tento svatostánek byl v 16. století převzat protestanty. V roce 1945 se vrátil katolické obci a byl znovu vysvěcen, tentokrát pod patronací sv. Františka.
Neobvyklým architektonickým řešením, použitým při stavbě kostela, bylo umístění věže mezi čtyřbokou hlavní loď a menší, čtvercový presbytář. Po zvýšení věže bylo přistavěno točité schodiště na pískovcovém základu, což je konstrukce, která se ve venkovských kostelech používala jen zřídka.
Pozdější rekonstrukce, provedené převážně před druhou světovou válkou, neměly na původní podobu budovy velký vliv. K lodi a věži na jižní straně byla přistavěna řada místností, které byly spojeny společnou střechou, zatímco na severní straně byla prodloužena stěna, díky čemuž mohlo dojít ke vzniku empory.
Jak ukazuje současná fotografie, ani kostel, ani jeho okolí neprošly žádnými významnými změnami. Budova stále plynule splývá s krajinou a v interiéru stále nalezneme zajímavý hlavní dřevěný oltář ze 17. století, barokní sochu Krista Bolestného a pozdně gotické figurální konzoly. Kostel stojí za návštěvu, už jen proto, abyste zažili sílu kontinuity tradice.